středa 7. listopadu 2012

Day 26 – Oblíbená non-fikce


Mike Perry – Klec pro majáky.
Tato kniha mě tak sebrala, že sem si ji musela pořídit domů. S touhle tématikou jsem se seznámila před pár lety, kdy přede mě postavila tohle téma má kamarádka.. nyní již můj kamarád. :)) Začla jsem se o to zajímat víc, snažila jsem se ho víc pochopit a pomoct mu, jak nejlíp umím.. A ač jsem hledala jak jsem chtěla, moc knih na tohle téma jsem teda nevypátrala..





Duší muž, tělem žena… Omyl přírody, výzva osudu? · Šokující, zcela otevřená zpověď muže, který polovinu života prožil v ženské roli, jež mu určilo jeho tělo. Ač cítěním a myšlenkami muž, podřídil se genderovému škatulkování společnosti a zodpovědně přijal svoje mateřství, porodil a sám vychoval dceru. Teprve na prahu její dospělosti se rozhodl stát se sebou samým a odhalit svoji pravou identitu. Téměř v padesáti letech podstoupil hormonální a chirurgickou přeměnu pohlaví. · Kniha nabitá emocemi a zásadními životními zvraty, přesto psaná s nadhledem, lehkostí a vtipem. Ojedinělá publikace na našem trhu. Strhne čtenáře upřímnou výpovědí o vnitřní síle, tužbách i disciplinovanosti člověka, který zažil oba póly - ženu i muže.

úterý 6. listopadu 2012

Day 25 – Oblíbená kniha, kterou jsi četl/a ve škole


Praprázdniny – Ivona Březinová.

Knížka líčí prázdninové příhody sedmi archeologů, kteří se spolu se svými dětmi rozhodnou strávit léto ve vědeckém experimentu a po několik dní žít jako pralidé v době kamenné. Třináctileté Gábině a patnáctiletému Lukymu nejdřív připadá, že takové prázdniny budou k nepřečkání, ale nakonec se ukáže, že praprázdniny jsou prostě ty nejbáječnější prázdniny na světě.

A pokud jde o povinnou četbu – Obraz Doriana Graye.



neděle 4. listopadu 2012

Real Steel (2011)

Ocelová pěst (2011)

 
Obsah:

V akčním snímku z blízké budoucnosti Ocelová pěst představuje Hugh Jackman Charlieho Kentona, bývalého boxera, jehož milovaný sport ovládli dva a půl metru vysocí oceloví roboti a lidé jako Charlie už do něj nadále nijak nezapadají. Protože nemá s kým zápasit a nemá žádné vyhlídky na lepší budoucnost, je nucen přivydělávat si jako promotér robotických zápasů. Daří se mu jakž takž protloukat tím, že dává dohromady mizerné a vysloužilé roboty a cestuje od jednoho turnaje k druhému, kamkoliv, kde je schopen si nějak přivydělat. Když už se zdá, že situace nemůže být zoufalejší a komplikovanější, vpadne mu znenadání a proti jeho vůli do života jeho syn Max (Dakota Goyo), se kterým už delší dobu není v kontaktu. Oba společně spojí síly, aby postavili a vytrénovali nového robota a proměnili ho v boxerského šampiona. Zatímco si buduje jméno v brutálním a nemilosrdném světě robotických zápasů, zjišťuje Charlie, že se mu navzdory všem očekáváním nabízí poslední šance na boxerský comeback.

  ________________
________________


No.. já už jsem byla lehce znepokojená, když jsem v kině viděla na tenhle film trailer. Taky mi pekelně dlouho trvalo, než jsem se k tomu dokopala a jeden večer si ho pustila.

Charlie Kenton (Hugh Jackman) je bývalý boxer, co se zaměřil na robotické zápasy. Působí tak trochu jako "velké dítě". Velké dítě, které před 11 lety opustilo vlastního syna Maxe, kterému nyní umře matka, tudíž chtě nechtě se musí setkat. Max stráví se svým otcem celé léto, a jednoho dne narazí na rozbitého robota Atoma. 
Atom vypadá trochu jako značně agresivní dítě Plecháče (ano, myslím toho ze země Oz) a robota Adrewa. A nejspíš jako malý viděl bilionkrát filmy s Rambem. Nicméně, Atoma opraví, naučí ho hromadu různých fíglů, a cupky dupky, může se z něj stát největší mlátička všech dob. Co na tom, že je prťavej, na velikosti přeci nezáleží!

Pokud jste dítě, těhotná žena, či lehce citově labilní, ke konci se vám dojetím budou koulet po tváři slzy jak hrachy.
Suma sumárum, jako rodinný film je to dobrá záležitost, navíc Hugh Jackman je furt pořádnej fešák. Jasně, občas jsou ve filmu pasáže u kterých kroutíte hlavou a říkáte si "co to sakra má být" ale buďme upřímní.. ty jsou skoro všude. 
Takže.. Klidně do toho jděte!











Day 23 – Kniha, o které říkáš, že jsi ji četl/a, ale není to pravda


Hungry Games.  Nemužu za to! Prostě jsem se k ní ještě nedostala, no! I film mi tu leží na disku několik týdnů.. ale nejsem schopná si to pustit, nebo aspoň vzít do ruky tu knížku. Ale slyšela jsem o tom tak moc, že klidně řeknu, že jsem ji přečetla.. protože když se mě náhodou na něco z knihy někdo zeptá.. mám na to odpověď. Ale dostanu se k ní, nebojte... časem. :)





Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hunger games začínají...

V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games - zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život. Do hry však vstupuje šestnáctiletá Katniss, která se nehodlá podřídit... Překvapivé výsledky zápasu povzbudí obyvatele země Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se zabránit krvavému střetnutí, jehož důsledky by byly víc než hrozivé?

Espressologie


  • Název: ESPRESSOLOGIE
  • Autor: Kristina Springer
  • Žánr: román
  • Počet stran: 192
  • Vyšlo: 10/2012
  • Nakladatel: CooBoo
Anotace

Sedmnáctiletá studentka Jane si přivydělává v malé kavárně jako baristka a časem vytvoří teorii, podle níž se charakter lidí pozná dle jejich oblíbené kávy. I jí samotné to přijde jako trochu bláznivý nápad, ale jen do doby, než dá dohromady několik párů, kterým to pak úžasně klape. V tu chvíli se z ní stává espressologická hvězda, k níž si chodí pro radu a rande lidé z celého města. Ale dokáže Jane najít životní lásku i pro sebe, nebo bude jediná, komu se štěstí vyhne?


________________
________________

Miluju kafe. Vážně. Jsem kávofil. Vlastně jsem i čajofil, ale o tom až jindy.. až vyjde knížka, kde pujde o čaje. :) Nicméně na Espressologii jsem se strašně těšila. Hrozně se mi líbila obálka a líbilo se mi samozřejmě to téma...

Jednoho krásného dne jsem se zastavila v knihkupectví, abych si udělala radost, ihned jsem sáhla po Espressologii, a mazala k pokladně, protože jinak bych tam zas nechala půlku výplaty. Znám se. Původně jsem ji chtěla rozečíst už ve vlaku, ale řekla jsem si, že to nechám na doma, v teple, s kávou v ruce.


Ještě bych chtěla říct, že jsem ji nadšeně přinesla domů a položila ji na stůl, vedle svého kafe. Tedy.. myslela jsem si, že jsem ho položila vedle.. Normálně se mi na několik vteřin zastavil dech, když jsem se koukla na knížku a tam byl obtisklý flek od hrnku.. Až po tom, co jsem se konečně nadechla, jsem zjistila, že je to natisklý přímo na obálce. Takže pokud bylo úmyslem některé čtenáře vyděsit.. povedlo se! :-D


Jane je sedmnáctiletá dívka, co pracuje v kavárně Coffee Joe. Pečlivě si zapisuje kdo si objednává jakou kávu. K jednomu druhu kávy pasuje jeden typ člověka. A tak proč nezkusit dát dohromady pár, jen na základně kávy, které pijou? A víte co? Funguje to. Z Jane se stane espressoložka - dohazovačka. Jestlipak dokáže dohodil toho správného i sama sobě.. 



Knížka se čte lehce, svižně.. je to prostě krátká oddychovka. Líbilo se mi, jak působila mile a vcelku reálně.. ale jen do té doby, než se tam objevila banda kameramanů, a moderátorky televizní show, to byla pasáž u který jsem zkřivila obličej s výrazem "WTF" ?!  
Ale že by to celkově pokazilo můj dobrý dojem, to rozhodně ne.  









sobota 3. listopadu 2012

Day 22 - Kniha, kterou se chystáš číst


2666 – Roberto Bolano

Na tu se těším, na zimní dlouhý večery je jako dělaná..






V kompozičně bohatém románu 2666 se mísí detektivka s eposem, filozofický román s básní, citová výchova s vědeckofantastickou literaturou, novinová reportáž s lékařskými záznamy šílených stavů choré mysli. Hlavními hrdiny jsou tři profesoři německé literatury, které spojuje láska k dílu tajemného spisovatele Archimboldiho i k jejich anglické kolegyni. Čtyři badatelé se vydají po stopách Archimboldiho do Mexika, kde se dozvědí o řadě brutálních vražd žen a dívek. Tyto zločiny se vinou pěti knihami románu, zrcadlícího dnešní šílenou společnost, kterou snad může zachránit jen literatura.

pátek 2. listopadu 2012

Day 21 - Oblíbená obrázková kniha z dětství


Pan Sova! Rozhodně! Naprosto!
Milovala jsem ji. Tuhle knihu jsem prostě jako malá totálně zbožňovala. Četla jsem ji neustále dokola a dokola... Když ji teď otevřu, uplně se na mě vyvalí obrovská spousta  dětských vzpomínek.






PAN SOVA 
 Arnold Lobel
Pan Sova bydlí v malém útulném domečku. Žít sám není snadné, někdy má pan Sova i strach, jindy se mu stýská po kamarádovi, se vším si musí poradit sám. O neuvěřitelné zážitky však nemá nouzi. Jeho bláznivé, nepraktické a dětinské nápady jak problémy řešit, okouzlí malé i větší čtenáře. Pana Sovu si nelze nezamilovat.

čtvrtek 1. listopadu 2012

Day 20 – Knihu, kterou jsi nejvíc krát četl/a


Sága Darrena Shana.  Kompletně celá. Nedokážu ani spočítat, kolikrát jsem ji četla... A nejvíc krát samozřejmě první díl...
 


Madame Okta
První kniha série Příběhy Darrena Shana. Spolužáci Darren a Steve si navzdory varování svého učitele nenechají ujít neobvyklé představení v utajovaném Cirku Mostruoso, o kterém si přečetli na nalezeném letáku. Oba chlapci jsou představením uchváceni - Darren cvičenou pavoučicí, Steve jejím cvičitelem Hroozleym, který mu připomíná upíra z jedné knížky. Ve 33 kapitolách, do nichž Darren své vyprávění vtěsnal, stíhá jako v horečnatém snu jedna noční můra druhou a oba kamarádi se ocitnou v ohrožení života

Bylo nebylo (4)



Týdenní meme, které pořádá Kath.



O co jde:
• Vezmi knihu kterou právě čteš.
• Nalistuj první stranu. 
• Napiš první větu.





Jane Robertsová se napřímila na bílém lehátku a zadívala se k horizontu, kde končil obrovský modrý oceán a začínalo blankytně modré nebe.



Lauren Conrad - Malé sladké lži

středa 31. října 2012

HKH





Day 19 – Kniha, která tě změnila


Dokud cikády spí – Jutta Treiber.
Strašně, ale strašně ráda se k téhle knize vracím i teď.

Příběh patnáctileté Anny, kterou těžce poznamenala maminčina smrt, je především příběhem o překonávání bolesti, o schopnosti vyrovnat se s ní a proměnit trpkou zkušenost v naději na nový život.


úterý 30. října 2012

Teaster Tuesday (4)


Úterní meme pořádané Should Be Reading.
O co jde?

  • Popadni knihu, kterou momentálně čteš.
  • Otevři ji na náhodné stránce.
  • Napiš 2 teaserové věty odkudkoliv z oné stránky.
  • NEZAHRNUJ DO TOHO SPOILERY!!! (Ujisti se, že to, co píšeš, toho z knihy neukazuje příliš moc. Nechceš přece zničit překvapení ostatním!)




Nejdřív nikdo z nás nepromluvil. Šlo o jednu z těch chvil, kdy slova visí ve vzduchu a všichni vědí, co jednotlivá slova znamenají, ale nedokážete je jaksi v mysli spojit dohromady, aby vyjádřila to, co chcete říci.

Jeff Lindsay - Delikátní Dexter


Day 18 – Kniha, kterou máš rád/a, ale jsi v rozpacích, když to musíš říct


Řekla bych, že bych sem mohla zařadit autobiografii od Isabelle Caro – Holčička, která nechtěla vyrůst.
Ta knížka je krásná. Krásná v tom, že se Isabel snažila ostatním otevřít oči, a pomoct jim... Ale chce se mi plakat, že sama Isabel téhle nemoci podlehla...




Anotace


Její fotky obletěly celý svět, aby pomohly v boji s mentální anorexií. Isabelle Caro - modelka trpící touto nemocí pózovala na šokujících fotografiích Oliviera Toscaniho. Rozhodla se světu ukázat své tělo. Vyhublé až na kost, nahé… Její odvaha odhalit se rozdělila svět. Někteří ji i celou kampaň proti poruše příjmu potravy ocenili, jiní fotografie šmahem odsoudili a kampaň označili za příliš krutou. Nakonec se rozhodla svůj příběh sepsat. Příběh, kam až tato nemoc může zajít. Dva roky po jejím vydání modelka Isabelle Caro svůj boj prohrála. Zemřela ve věku 28 let.

pondělí 29. října 2012

Day 17 – Nejkratší kniha, kterou jsi kdy četl/a

Dlouho jsem přemýšlela, co sem mám zařadit za knihu.. Nakonec mě napadla ta nejobrázkovatější kniha, co jsem si v poslední době koupila. Teda..spíš jsem ji dostala. Na popud Youtube kanálu... Tu ulítlou kočku zná snad každý. :) 


SIMONŮV KOCOUR - Simon Tofield
Stripy Simona Tofielda se staly v nejrůznějších médiích od internetu po deníky takřka kultovními. Krátké animované skeče jsou velmi populární i na YouTube. Simonův líný a zlomyslný kocour v nich dělá svému majiteli nejrůznější naschvály, stejně jako dalším zvířátkům, které žijí u nich na zahradě a v okolí domku. Občas je za to po zásluze potrestán, většinou ale vychází ze svých kočkovin jako vítěz.

neděle 28. října 2012

Day 16 - Nejdelší kniha, jakou jsi kdy četl/a


Již jednou zmíněné TO od Stephena Kinga. Ale abych se neopakovala, tak řeknu Mezi touhou léta a chladem zimy od Perssona. ¨



Mezi touhou léta a chladem zimy 
- Severské mysterium I
Leif GW Persson





Stockholm, listopadový páteční večer. Americký novinář John Krassner spadl z patnáctého patra studentské koleje. Jednalo se o sebevraždu, nebo jej někdo shodil? Pro spěšně přivolanou policii je věc jasná: muž se dobrovolně rozloučil se životem, navíc zanechal nanejvýš poetický vzkaz na rozloučenou – prožil prý svůj život mezi touhou léta a chladem zimy.

Je to sice poněkud tajemné sdělení, nicméně případ se zdá být jednoznačný a záležitost je odložena. Jeden z nejvyšších policejních úředníků, kriminální ředitel Lars M. Johansson, však oficiálnímu závěru vyšetřování nevěří. Na té historce mu něco nesedí, zdá se až příliš jednoznačná.

Když je pak v podpatku Krassnerovy boty nalezen ještě lístek s tajnou soukromou Johanssonovou adresou a poznámkou „nejčestnějšímu policistovi“, rozhodne se Johansson záležitost prošetřit, třebaže v průběhu svého vyšetřování si bude několikrát přát, aby se rozhodl jinak…

sobota 27. října 2012

Day 15 - První kniha, kterou jsi přečetl/a jako dítě




Napadá mě Medvídek Pú - A. Milne.



Příběhy tohoto neobyčejného medvěda a jeho přátel si získaly malé i velké čtenáře na celém světě. Pú - malý sympatický popleta, oslík Ijáček, Klokánek, Prasátko a Kryštůfek Robin prožívají společně dobrodružství plná legrace a úžasné fantazie, která nás zavedou do neméně podivuhodného Stokorcového lesa.


pátek 26. října 2012

Day 14 - Kniha, jejíž hlavní postavu by sis chtěl/a vzít


Tak samozřejmě, že první co mě napadlo bylo PAN DARCY. Kdo by nechtěl pana Darcyho...
Ale když se jako hlouběji zamyslím... Vzala bych si Dextera! :-D
.... teď mi přijde, že jsem trochu zvrácená.... 



Děsivé dobrodružství temného obránce Ameriky Spokojený život Dextera Morgana, sériového vraha, prochází velkými změnami. Vždy se držel zlatého pravidla – zabíjet jen ty, kdo si to zaslouží. Avšak analytik krevních stop se právě stal otcem a kupodivu se zdá, že ho temné touhy opustily. Je připravený stát se přehnaně starostlivým otcem? Vzápětí však Dextera povolají k vyšetřování zmizení osmnáctileté dívky, kterou zřejmě unesl bizarní spolek… může jít o upíry… anebo dokonce kanibaly. Nic nedokáže v Dexterovi znovu rozproudit temnou tvůrčí mízu jako taková důvěrně známá každodenní pracovní rutina.

čtvrtek 25. října 2012

Day 13 - Kniha, jejíž hlavní postava je ti nejvíce podobná

Nora. Z knihy Posedlá strachem od Jany Frey.
Bohužel mám už pár let podobnou diagnozu, taky v té době jsem hledala nějaké knížky s tímhle tématem. Já jen nemá strach z určitých událostí, ale panická ataka mě přepadne kdykoliv.. kdekoliv a povětšinou naprosto bezdůvodně, jsou to prostě věci, které se ovládnout nedají. 


Tento příběh je založen na skutečných událostech. Šestnáctiletá Nora touží žít jako jiné dívky - bavit se, být veselá a zamilovaná, ale brání jí v tom všudypřítomná úzkost. Nora trpí chorobným strachem z nemocí a ze smrti. V dětství se často setkávala se smrtí blízkých příbuzných i svých domácích mazlíčků, což zřejmě vyvolalo její nemoc. Mívá záchvaty panického strachu a při jednom z nich se pokusí o sebevraždu. Stráví šest měsíců na psychiatrii pro mladistvé. Nezbavila se tam sice svého strachu úplně, ale nalezla cestu, jak s ním bojovat a nevzdávat se...

Bylo nebylo (3)


Týdenní meme, které pořádá Kath.



O co jde:
• Vezmi knihu kterou právě čteš.
• Nalistuj první stranu. 
• Napiš první větu.








Když se váš pes učí mluvit, ze všeho nejdřív zjistíme, že psi celkem nemají co říct.

středa 24. října 2012

Day 12 - Kniha, která nejvíce připomíná tvůj život


Asi musím říct, že to bude kniha Alice v zrcadle.. Z pohledu Alice.



Drásavý příběh o boji matky a dcery s anorexií.

V deseti letech byla Alice bezstarostná, veselá dívka s velkým smyslem pro humor. Všichni, kdo ji znali, ji měli rádi. V jedenácti se u ní začaly objevovat zvláštní rituály, které přerostly v obsesivně kompulzivní poruchu. Když jí bylo čtrnáct, potíže s nutkavým chováním se změnily v anorexii. Dnes je Alici devatenáct let a pomalu se uzdravuje. V knize, kterou se chystáte číst, se její matka Jo ohlíží zpět na uplynulých devět let života a podrobně popisuje cestu krajinou „Planety Anorexie", což je její vlastní označení dceřiny nemoci. S vděkem vzpomíná na podporu, které se jí dostalo od profesionálů i blízkých, ale rozhodně nezapomíná na dlouhá období zoufalství, pocitů viny, hněvu a především hrůzy, kterou prožívala jako milující matka trpící dcery. V druhé části najdete stejný příběh sepsaný z pohledu Alice, která živě a neobyčejně otevřeně hovoří o svých pocitech, nemoci, léčbě a postupném úniku ze spárů zákeřné anorexie. Setkáte se s jejími přáteli, spolupacienty a dozvíte se mnoho zajímavého o tom, jak vnímala svůj vztah s matkou, kamarádkami a sestrami. V knize Alice v zrcadle Jo a její dcera nabízí pomoc všem, kdo zažili nebo ještě stále prožívají podobné trápení, všem, kdo se s láskou starají o anorektické dítě.

Polibek pro Annu





  • Název: POLIBEK PRO ANNU
  • Autor: Stephanie Perkins
  • Žánr: dívčí román
  • Počet stran: 336
  • Vyšlo: 05/2012
  • Nakladatel: CooBoo


Anotace
Sedmnáctiletá Anna se cítí podvedená. Její rodiče ji totiž posílají na roční studium do Francie - přes půlku planety, do neznámého prostředí, aniž by navíc uměla slůvko francouzsky. Musí tak opustit své přátele, potenciální lásku i veškerá pohodlí amerického života a začít úplně nanovo. V romantické Paříži, ve městě, které nikdy nespí, se vrhá do nových vztahů i zkušeností a odhaluje v sobě skryté vlastnosti. A také je tu jeden spolužák, Étienne St. Clair, který se liší od všech chlapců, které kdy Anna potkala.

________________
________________

Tohle je kniha, která mi vyrazila dech. Já jsem se totiž uplně normálně zamilovala. Možná nenormálně.  Chodila jsem v knihovně okolo téhle knížky několik týdnů. A furt mě od ní něco odrazovalo..  Hlavně to, že už dávno nečtu.. spíš jsem nikdy nečetla takové ty přeslazené romantické příběhy s happyendem. Nakonec mi spadla přímo do náruče. Doslova. Prostě na mě vypadala z regálu, do kterého někdo z druhé strany omylem vrazil. Tak OK, půjčila jsem si ji. A nestačila jsem se divit, jak rychle dokážu změnit první dojem na něco.. tak pozitivně skvělýho.. :) Nečekala jsem od toho vůbec nic, dokonce mi dobu ležela na stole, než jsem si ji konečně vzala a začetla se. A teď si říkám, tak jsem ji mohla tak dlouho jen tak.. ignorovat...  



Anna je normální sedmnáctiletá dívka z Ameriky, kterou pošlou do Francie. Do Paříže. Ano, kdo z nás by nechtěl jet do Paříže. Ale v sedmnácti? Sám? S poněkud "neobsáhlou" francouzskou slovní zásobou... 


Všechno může zlepšit snad jen tzv. klasická romantika v Paříži. Což se také stane, Anna potká Étienna. Étienna St. Claira (zde vás upozorním abyste si daly pozor a nezamilovaly se do něj tak rychle jako já :) ) , ovšem je tu malý problém.. Étienne je totiž zadaný.  



Už dlouho jsem se u nějaký knihy neksichtila jako pitomeček a nesmála se tak moc, jako zrovna u téhle. Na nějaké pěkné odpoledne je jako dělaná. Mě pohltila natolik, že jsem ji přečetla za jeden den.. na dece.. na sluníčku. Takže pokud hledáte nějakou romantickou, vtipnou oddychovku, která je víc, než jen takovým tím "rozkošným románkem", protože se do ní dá uplně lehce vžít, doporučuju právě Polibek pro Annu. 






Za mě je to plný počet. Rozhodně se strašně ráda k tomuto příběhu ještě někdy vrátím. 







úterý 23. října 2012

Day 11 – Kniha od tvého oblíbeného autora

Dlouho jsem se rozhodovala, kterého autora vybrat.. nakonec jsem zvolila Lisu Jackson
Vzpomínám si, když sem na ní před lety narazila v knihovně.. toulala jsem se mezi regály a jen tak sledovala, co bych si mohla tak půjčit.. A první, po čem jsem sáhla byla kniha "HROBAŘ". A bylo mi jasné, že tohle rozhodně není poslední kniha, od této autorky.  

Teď už je ze mě závislák, a doma mám skoro všechny knihy, co u nás vyšly (OK, dva mi chybí.. ale pracuju na tom, abych měla komplet všechny! :-D )

LISA JACKSON - HROBAŘ

Anotace
Probudila se v temném, uzavřeném prostoru. Shora k ní tlumeně doléhal krutý smích, přehlušovaný zvukem sypané hlíny. Ke svému zděšení si uvědomila, že je pohřbívána zaživa. Její zoufalý výkřik však slyšel jen sadistický vrah... Novinářka Nikki Gillettová sní o kariéře ve světě velkých zpráv a doufá, že se jí tam podaří proniknout prostřednictvím článku o sériovém vrahovi, kterému dala přezdívku Hrobař. Ve snaze získat co nejvíce informací se pověsí na paty policistovi Pierci Reedovi, který na případu pracuje, ale brzy začne mít podezření, že Pierce před ní něco závažného tají. Pak je nalezena další oběť. A další. S každým hrůzným nálezem vzrůstá Nikkina nervozita. Na celém případu ji znepokojuje i něco víc než jeho nepopiratelná morbidita. V té chvíli ještě netuší, jak nebezpečně blízko pravdy se ocitla – a jak děsivé následky to pro ni bude mít. Vrah se ji totiž rozhodl vtáhnout do své zvrácené hry...

Záložky

Na Halloween jako dělaný :-D







Teaster Tuesday (3)


Úterní meme pořádané Should Be Reading.
O co jde?

  • Popadni knihu, kterou momentálně čteš.
  • Otevři ji na náhodné stránce.
  • Napiš 2 teaserové věty odkudkoliv z oné stránky.
  • NEZAHRNUJ DO TOHO SPOILERY!!! (Ujisti se, že to, co píšeš, toho z knihy neukazuje příliš moc. Nechceš přece zničit překvapení ostatním!)



Sakra, to je trapas. Proč se vždycky v jeho přítomnosti musím předvést jako pitomec?

Alexandra Potter - Není přání jako přání




pondělí 22. října 2012

Day 10 - Kniha, která změnila tvůj život

Cesta. Cormac McCarthy.


Netřeba dalších slov... Kdo četl, ví, o co se jedná..
Já totiž ani přesně nedokážu říct, čím mě tak strašně uchvátila. To syrové, morbidní popisování.. to prostě člověku v hlavě uvízne, ať chce, nebo ne..
A klidně doporučuju i filmové zpracování. 



Román Cesta se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou. Otec se synem putují šedivou zimní krajinou a děsí se každého náznaku, že nejsou sami, kdo přežil; od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého. Dvojici drží při životě jen to, co uveze jejich nákupní vozík a co občas najdou v prázdných domech. Jejich cílem je mořské pobřeží, ale i tam se samozřejmě ukáže, že naděje už neexistuje. Nebo snad ano? Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.





Cesta k mým matkám - Edith Holá

  • Název: CESTA K MÝM MATKÁM
  • Autor: Edith Holá
  • Žánr: autobiografie
  • Počet stran: 264
  • Vyšlo: 08/2012
  • Nakladatel: Jota
Anotace
Léta chtěla najít svou biologickou matku. O to víc nyní, když je sama matkou. Chtěla by poznat ženu, která dokázala opustit své dítě. Má pocit, že do jejího vlastního mateřství se otiskují stopy, které jí nepatří.

Na druhé straně je vzor matky, která adoptuje a bere do pěstounské péče jedno dítě za druhým, z nichž málokteré zůstane ušetřeno tvrdých ran a psychického týrání. Ve třiceti sedmi letech se dozvídá, že jméno biologické matky na matrice skutečně existuje, byť jí to bylo náhradní matkou mnohokrát vyvráceno.

Jaký vnitřní proces a jaké vzpomínky odstartuje hledání matky, netušila ani ona sama. Kam ji zavede cesta k matkám? Bude znovu nepřijata? Smíří se adoptivní rodina s hledáním biologické matky? Co všechno má vlastně v genech a co z toho se snažila adoptivní rodina zpřetrhat?


________________
________________


Nejprve bych chtěla podotknout, že autobiografické knihy mám strašně ráda. Rozhodně se nevyžívám v neštěstí druhých, ale je strašně zajímavé sledovat, co je na téhle planetě vůbec možné. Od kdejakých zvěrstvech konaných lidmi na lidech, popisování různých příběhů ze života, ať už šťastných, nebo těch méně šťastných, či jen zaznamenávání událostí okolo sebe. 

K téhle knize od Edith Holé jsem se dostala jako slepý k houslím. Vím, že někde, někdo na blogu psal články o tom, jak hledá svou biologickou matku, ale nikdy jsem tomu nevěnovala nějakou zvláštní pozornost. Ať tak, či tak, ke mě se tohle vyprávění dostalo až touto knižní formou.  Přečetla jsem si anotaci a pustila jsem se do čtení. 

Leckdy mi v knihách vadí takové ty útržkovité, krátké kapitolky, kde člověk otočí jednu stranu a  zjistil, že teda další kapitolu má zdárně za sebou, nicméně tady jsem ze začátku hltala jednu stránku za druhou. Rozhodně je to kniha, která "chytne za srdce" to nemůžu popřít. 

Edith nachází svou matku, seznamuje se se svou novou sestrou, dozvídá se pomalu pravdu o tom všem, co se událo, proč se jí matka vzdala. Šokující je pohled na sociální pracovníky, a celý tenhle "systém".

Bohužel jsem měla ke konci problém.. Posledních třicet článek jsem se nemohla začíst, pasáže s dopisy byla jako vsuvka dobrý nápad, nicméně ten dvaceti stránkový dopis adoptivní matce jsem musela přeskočit, neboť jsem si jistá, že bych se v tom utopila.. a knihu odložila a do konce ji vůbec nedočetla. Prostě jsem se na tu změnu na psací písmo nedokázala ani při nejmenším přeorientovat.. Nebo to možná bylo tím, že Edith zničila původní dopis, ale já jsem taky typ člověka, co všechno řekne od plic, a občas si nelámu hlavu s tím, co komu může ublížit. Co ale velmi chválím jsou básně, přiznám se, že některé pasáže mě natolik zaujaly, že jsem si je musela přepsat do mého notýsku s citáty. :)

Vlastně se nedá říct, co je na téhle knize špatně, nebo dobře.. Je to prostě tak, jak to Edith cítí, jak to prožívala. A já ji přeji do budoucna jen to nejlepší, a hodně šťastných let s nově nalezenou rodinou.



Člověk se na konci rozhodně zamyslí nad tím, jak tahle celá věc s adopcí a pěstouny vůbec funguje (nebo spíše nefunguje), když vidí co všechno se může dít. Komu všemu se svěřují další a další děti jak na běžícím pásu, nebo naopak z druhé strany, kolik dlouhých let trvá, než se nějakému páru, co nemůže mít děti, vůbec nějaké malé dítko podaří adoptovat.. 


neděle 21. října 2012

Day 09 - Kniha, ze které ti je špatně


Monarcha Absint – Natálie Kocábová. 




Prozaická prvotina populární mladé zpěvačky, dcery politika a hudebníka Michala Kocába. Novela je (svým způsobem) naléhavou a dosti kontroverzní generační výpovědí, zavede nás do světa dnešních mladých lidí, jimž není cizí žádná z dostupných pozemských slastí: alkohol, sex ani drogy. Nejde však v žádném případě o pouhou reflexi prožitého či prožívaného - autorčina citlivost, všímavost a potřeba hledání (boha, pravdy, smyslu života) dodává textu nezbytný přesah a přináší především poselství o tom, že je třeba jakýmkoli způsobem čelit pocitu marnosti a bezvýchodnosti... Pokud to tedy jde a pokud nás všudypřítomná "nuda" dříve nepohltí. 









A když říkám, že mi z ní bylo špatně.. Myslím tím, že mi z ní bylo opravdu špatně. A to nejsem žádnej cíťa. Několikrát jsem musela četbu přerušit, a jít se vyzvracet (a to ted nemluvím vůbec obrazně, ale naprosto reálně). Byl to absolutně totálně čistej HNUS. A já doteď nerozumím tomu, jak je sakra možný, že sem tu zrůdnost dočetla do konce.

sobota 20. října 2012

Day 08 - Kniha, která tě děsí


Bezpochyby Kingovo TO.


Četla jsem ho poměrně brzo, a mám z toho trauma doteď. A to ani nemluvím o tom, že sem se podívala na filmové zpracování. Utrpěla jsem další trauma. K smrti nenávidím klauny. Hnusní zmalovaní parchanti.



Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Nyní už jsou dospělými muži a ženou. Rozprchli se do velkého světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Ale nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky do městečka Derry, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a zlu beze jména...








ODPORNÝ! ODPORNÝ! ODPORNÝ JSOU!

Day 07 - Kniha, ze které umíš recitovat/citovat



Musím říct, že jediný, co mě napadá jsou knihy od japonského spisovatele jménem Haruki Murakami.

Ten chlap je prostě literární genius. Jeho knížky jsou čtivý, inteligentní, smysluplný,strašně hezky se čtou a člověk u nich může přemýšlet a uvědomit si spoustu věcí..

Jako zástupce všech volím Norské dřevo.

V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh; čtenář však „neunikne“ směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu.


Jak vzpomínky na Naoko blednou víc a víc, naráz ji konečně začínám chápat. Už vím, proč po mě chtěla „abych na ni nikdy nezapomněl.“
Ona totiž věděla, co se stane, až moje vzpomínky vyblednou a zmizí. A proto mě tolik prosila „Nikdy nezapomeň, že jsem byla na světě.“ Teď už to chápu, a je mi z toho pomyšlení k nesnesení smutno: Naoko mě nikdy neměla ráda.

pátek 19. října 2012

Bílý kůň - A. Adams

BÍLÝ KŮŇ - ALEX ADAMS 
Někdy považujeme život za nudnou samozřejmost. A jindy nechceme nic než přežít....



Třicetiletá Zoe dobrovolně strávila posledních pět let v jakési osobní bublině – po tragické smrti manžela se pohybuje jen mezi svým prázdným bytem a výzkumným ústavem, kde pracuje jako uklízečka. Šeď plynoucích dní ji neubíjí, naopak jí pomáhá nalézt vnitřní klid, aby se mohla rozhodnout, co se svým životem provede dál.

A pak se najednou všechno změní. Lidé v jejím okolí začnou umírat na záhadný virus, pojmenovaném Bílý kůň. Smrtící nákaza se lavinovitě šíří po celém světě a během několika měsíců se lidstvo ocitá na pokraji vyhynutí. Přežije jen hrstka imunních jedinců, a někteří z nich jako by pozbyli veškeré lidství.

Vypuká válka a apokalypsu dovrší ničivé zvraty počasí. Možná Zoe dříve považovala holý život za jedinou jistotu, kterou ještě má. To už teď ale neplatí. Odkázána pouze sama na sebe putuje postapokalyptickým světem a snaží se přežít. Nebezpečí číhá na každém kroku, neboť z lidské podstaty už zbylo jen velmi málo.

Zoe dál míří k jedinému místu, které by jí mohlo poskytnout potřebnou ochranu – nejen kvůli sobě, ale i kvůli tajemství, které nese s sebou…

Vychází: říjen 2012